Obecně se nazývá důchodový systém. Téměř v každé zemi se skládá z více složek.
Jak je to na Slovensku ?
Jedni tvrdohlavě a neobjektivně obhajují stát a první pilíř - státní důchod.
Přesto, že je zřejmá skutečnost o jeho neudržitelnosti. Jednoduše do budoucna nebude stačit. Rodí se málo dětí a populace stárne. Nejsme ani krajinou, která by měla jiné zdroje. Zdroje, jako má např. Norsko. Pokud se někdo narodí jako Nor, již má částečně zajištěn důchod. Jak je to možné ? Mají velké zásoby zemního plynu. Peníze z jeho prodeje jdou do státní kasy a tam se kumulují na budoucí důchody. Možná je smůla, že i my nemáme takové zásoby čehokoliv, co by se "dalo zpeněžit". Když se ale podívám zpátky, tak mě to zase tak moc nemrzí. Zdá se mi, že by to některé skupiny stihli "uklidit" dříve, než se dnešní šedesátníci dožijí důchodu ...
Druzí tvrdohlavě a neobjektivně obhajují Důchodové správcovské společnosti (DSS).
Budou vše valit na politiku, že jim mění legislativu, že nemohou dlouhodobě plánovat atd. V tomto budou mít pravdu. Změny legislativy, hlavně v důchodové oblasti, přinášejí turbulence i několik desítek let po jejich zavedení. Zákon o starobním důchodovém spoření byl od ledna 2004 (kdy vznikl) do července 2014 novelizován 32 !!! krát. Celé špatně. Na straně druhé dát člověku 15.- € k důchodu je směšné. Jak hospodařili DSS ky s našimi penězi dosud ? Když dosáhly takové výsledky, tak jejich management, finanční analytici a vše co s tím souvisí, tam z mého pohledu dávno nemají co dělat.
Všichni mají máslo na hlavě.
A co občan ? Ten zůstal jako vždy, za dveřmi.
Projekt Soukromý důchod je tu právě pro ty, co zůstali za dveřmi.